Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Co děláme-NOVINKY

Máme nový přírůstek do rodinky ;) 

Pardubice jaro 2009

Byli jsme s Maxíkem na prvním velkém výletě, a jeli jsme až do Pardubic na doporučení naší kamarádky
A bylo krásně...a celé jsme to náležitě zdokumentovali.. Než jsme kolem poledne vyjeli, ještě jsme si hodinku potrénovali na agility dráze a pak hurááá ven...celé kupé ve vlaku jsme měli pro sebe, takže jsme si to tam zařídili podle svého... výlet se nám vážně moc líbil, a už se těšíme na další a další výlety po Čechách.. Panička slíbila, že se naučí řídit, tak jsem na ní zvědavej...

Prvních pár fotek z cesty vlakem, byla vážně legrace:

 

                                           
 

Další roztomilé fotečky,když jsme se po cestě zastavili v jedné hospůdce u řeky na jedno pivečko...

             

 


Pak jsme se po dobré a hlavně velkém obědě přesunuli na druhou stranu řeky, kde zrovna probíhali rybářské závody a samozřejmě se tam čepovalo pivo... My s Maxem jsme se výborně bavili hrábáním nor, Max to pak odnesl pořádným kousancem do čumáku..no jo, musí se ještě hodně učit, ale já mu to všechno ukážu..je to zábava ten život, a hlavně když ho nemusí trávit už dál v tom útulku..a může mít s námi krásný a veselý život, a my jsme vážně rádi, že ho máme doma...je to fajn kamarád i hlídač...

 

 

Tady už se nám blížil večer, tak jsme koukali na západ slunce na louce u lesa a vegetili a užívali poslední sluneční paprsky toho dne...

 

  
ještě jeden zářivý úsměv a hurá na vlak..sice se nám moc nechtělo, ale celodenní výlet nás totálně, ale krásně vyčerpal...

Ještě pár foteček ze závěrečné cesty domů...přijeli jsme sice až o půl noci, protože jsme jeden vlak nechali ujet a dali si ještě venku na zahrádce u nádraží večerní kávičku na cestu. Poseděli jsme a vzpomínali na krásný den, milujeme všichni přírodu, a těšíme se až v ní budeme moc trávit mnohem více času...a snad jednou i žít někde mimo velké město... a doufáme, že tam taky nebudeme úplně sami a budeme tam mít naše kamarády..

 
 To nejlepší na konec:
 







Květen 2009


Tak se nám to zase sešlo, a mám nového psího kamaráda Jmenuje se Max, koukejte jak je sladkej

Je to také nalezeneček jako já, v útulku byl cca měsíc. Jen byl ve sklepních kotcích a prý neměl kontatk s ostatníma.
Našli ho uvázaného u stromu...
Zpočátku jsem byl dost nervózní, že už nejsem ten jedinej rozmazlovanej Endýsek, a že panička si hladí a věnuje se i novému přírůstku,ale po prvním týdnu jsem si na něj zvykl, a teď jsem strašně rád, že mám parťáka a psího kámoše S Maxem je zábava, pořád si hrajeme a vždy se na něj po celém dnu hrozně s paničkou těšíme. Maxík bude přes týden nakonec bydlet u rodičů mé paničky a o víkendu budem dělat skvělé výlety a agility i s kamarády od Čertů...
Už jsem Maxe seznámil se skvělými  kamarády od Hříbků, a ukázal mu jak se krásně dá proletět v lese s Gitánem, aniž by se nenašla cesta zpět k paničkám...

 
Jevany-Jaro 09

Tak už nám začíná zase svítit sluníčko, tak jsme se vydali na dlouuuhou procházku po Jevanských lesích.
Samozřejmě jsme to vše náležitě zdokumentovali

   

Tak tohle je ten nejúžasnější potok,co znám...lítal jsem nahoru a dolu, koupal jsem se, byla to zábava.
Čertíkovi se do vody nechtělo ani za nic..doufám,že brzo najde odvahu a vkročí do té studené,ale skvělé vody. Dá se s ní užít tolik zajímavých věcí... nekonečně mnoho věcí na zkoumání...

   

   

Tak Vám nevím jestli se místo agility nedám radši na plavání... no posuďte sami jak mi to jde

  Aportování ve vodě prostě miluju Právě jsem zdolal rekord v plavání a panička je na mě velice hrdá...  Netušil jsem,ale že tahle procházka je taky výchovná,a že budu muset taky chvíli makat...panička si pořídila takový reflexní dlouhý vodítko,takže moje nevinné nedodržování povelu "ke mě!"
se mi párkrát vážně nevyplatilo...ale kdo mohl tušit, co ta zapeklitá věc umí,že...

Tak ještě trocha toho skvělého koupání
  To je normální žrádlo... Já vám teda řeknu kamarádi, že jsem si to užíval do sytosti, za to o Čertíkovi nemohla být ani řec, ani za klacíček se neodvážil ani do malého potůčku, no jen se na to mrkněte
  Nepůjdu,a NEJDU

Klacek jsem dostal,ale do vody Vám teda nepolezu...Víte co?Uteču Vám

Cestou jsme narazili na jeden starej, ale překrásnej strom.
 

Strom nestrom, paničko, já jsem tááááády...

  Společné foto 

Nakonec procházky jsme došli až do Mukařova...cca 10 km, a tak jsme se zastavili v jedné příjemné restauraci , kde jsme taky potkali kámoše Richarda, pejska,kterého jsme potkali už na začátku výletu a pak na konci...bylo to příjemné, po tak dlouhé procházce se pěkně prospinkat.

 

We all are so so so happy                       Čertík se nejdřív vůbec nechtěl fotit  
                                                    A nakonec, taková pěkná fotečka...  
No, a to je Richard. Je boží,že...







22.3.09
O víkendu jsme byli zase na procházce s Čertem, už je to mezi nami lepší,sice na konci jsme po sobě ještě trochu vyjeli,ale jinak celou procházku  jsme se chovali slušně
Druhý den jsme jeli na výlet za Prahu, do našich oblíbených lesů. Trochu jsem nepřemýšlel a vletěl jsem za kachnama do hooodně studené vody a pak jsem se ještě proběhl potokem,takže s procházky nakonec nic nebylo, protože jsem se sušil v blízké restauraci zabalenej v kabátu...


28.2.2009
Začali jsme ráno s paničkou chodit na venčení na Žofín, je to paráda, to vám povím Sice jako nováček
si ještě nemůžu moc vyskakovat, tak zatím skáču po zdech...

 
jojo po ránu je to nejkrásnější a člověk i pes má hned mnohem hezčí den.
 
Hrozně rád po té zídce běhám,je to super,fakt


Naše polední venčení s paničkou v nedalekém parku, tady ale moc pejsků není...

22.3.09

Tak dnes jsem se byli s paničkou projít v Hostivařském lesoparku, slyšeli jsme,že tam o podál chtějí zase stavět nějaké budovy... tak jsme z toho smutní, páč nám tu nezbyde snad už žádný kousek zeleně pomalu... budeme se modlit,aby z toho sešlo,ale nevím,nevím...snad...

Slyšel jsem paničku mluvit o jednom místě... možná by tam té přírody mohlo být více,že? to by se mi moc líbilo mít kousek od domova krásný lesopark...



13.4.2008
Na víkend u nás byla Trini. Tradičně jsme spojili síli s Hříbky a jeli do lesů u Jevan. Počaí bylo super. V malých pauzách se paničky pokoušely vytvořit nějaké fotky, no vidíte sami, jak to dopadlo.

    
Hromadný útěk ze záběru                                                                                                                           
 
                                                                            
 Sára kouše Trini,nadávám Sáře.               Pokus o společné foto, Asťa to kazí, Trini mezitím utekla         Než naaranžovali Trini, olízl  jsem objektiv  
                       
        Společné foto...               ... nakonec bez Triny                                     Před odjezdem mě panička myje
    


31.3.2008
s paničkou a Hříbky jsem vyrazil na procházku do Jevan. Připojila se i Trini s paničkou.
           
           
... s Astorem                                     ... hm, to je fakt zajímavé                                   Sára a Triny

8.3.2008 jsem byl na výletě v okolí Karlštejna. Dost jsem se těšil, že zase uvidím Sáru, ale lidi, to vám bylo překvapení. Když jsem vystoupil z auta ve Sv. Janu pod Skalou, tak jsem se nestačil divit, už tam bylo 17 pejsků, kteří šli také. A nebyli to žádní drobci!  Osobně mě zaujala fenka Sára - kníračka, která mi byla hodně podobná. S Trini jsme byli nejmenší.
Ale Trini je fakt statečná: za plotem uviděla obrovského Pyrenejského ovčáka a hned ho šla seřvat. Jsem gentleman, tak jsem ji v tom nemohl nechat.

Šli jsme ze Sv. Jana směrem na Ameriku, já se pak s Astorem, Sárami, labradorem Balůem a paničkami oddělil a šli jsme přes Srbsko do Sv. Jana, kde jsme měli auto. Cesta byla zajímavá, místy hodně do kopce. Což o to, mně to nevadilo, ale paničky fuňely. Párkrát se mi povedlo rozběhat alespoň půlku všech zúčastněných, aby nebyla nuda. Asi to vypadalo všelijak, když se za mnou řítili všichni ti obři. Moje panička mě povzbuzovala: "Utíkej, Endy!", a myslím , že na mě byla i pyšná, že jsem tak rychlej.

 
© Katka Lipertová                                                                                                                             © Jitka, majky-pointr.estranky.cz


© Katka Lipertová

 
© Katka Lipertová

 
© Katka Lipertová                                                                                     © Jitka, majky-pointr.estranky.cz


 
                            © Katka Lipertová      
                   




          Já a obě Sáry                                   ... s Astorem a Sárou...                           Astor a Majky
        
                                                                                                                                           
© Jitka, majky-pointr.estranky.cz

23.12.2008

Tak jsou tady pomalu Vánoce, a moje už druhé od té doby, co jsem z klece přišel domů ke své paničce...
Celý tento rok byl teda fakt hukot, musím říct, že jsem se toho tolik naučil a tolik toho už zažil s kamarády...
Nejdřív, ale to bylo docela těžké, byl jsem pořád nějakej nemocnej s žaludkem, tak jsme chodili pořád
po doktorech..nejdřív se mi tam docela líbilo a nechápal jsem, proč někteří kámoši od tamtud radši už
preventivně zdrhaj... Teď už jím vážně rozumím, dostal jsem pár injekcí a to Vám teda žádná sláva nebyla..

Ale zase jsem už velkej kluk, tak se musim podle toho chovat.. Občas sice uteču před kočkou, protože mě jednou
dvě kočky pěkně posekaly, někdy taky mám strach z velkých psích kámošů..přeci jen jsem ještě malej...
Sice v duchu jsem fakt chytrej, ale před paničkou jsem pořád ten malej Endýsek, ale nevím teda jak dlouho
mi to ještě bude baštit...

Ale s paničkou je fakt sranda, o víkendech jezdíme na výlety za Prahu do lesů, a tam se vždycky vyblbnu...
Ale chtělo by to možná ještě nějakýho kámoše... Myslím, že časem se do našeho života určitě připojí další
kámoš, co bude potřebovat domov...já to znám jak je to super, když jsem z klece mohl jít domů...

Dokonce jsme toho tento rok stihli opravdu hodně, přestěhovali jsme se, ale abych teda řekl pravdu, tak
být doma sám, to ještě moc neumím...asi se to ani nikdy nenaučím... Ale vím, že občas musím být velkej
kluk, aby panička na mě byla pyšná...Jsem rád, když s ní můžu být, co nejvíc dokud jsme spolu...A hlavně,
musím jí samozřejmě hlídat, že...aby se jí nic nestalo!

Miluju míčky a všechny ty super pískací věcičky, ale jedno je mi divné, ty věci pískaj vždy jen chvíli, pejsek si
parkrát kousne a najednou je to v čudu...hm..podivný...
Hrozně rád také spím, to je moje...vydržím se válet klidně do oběda..a pak teda nadšeně letím ven za kamarady


23.12.2008
S paničkou je vážně sranda, den před Vánocemi, jsme našli běhat strancenou harající fenku...(jakoby mi z oka vypadla, já si jí hned zamiloval...i panička). Nebyla úplně v dobrém stavu, a bála se. Panička ji chytila až, když strachy naskočila do právě otevřeného autobusu... Mysleli jsme, že máme nový přírůstek do rodiny, ale k večeru dostala tato situace velice rychlý spád...
Naše kamarádka paničku a Blacky (jak jsme později zjistili, že se tak jmenuje) odvezla k veterináři, zjistili jsme nejprve, že má zarostlé ještě staré mléčné zuby a kožíšek měla chudinka celý zežmoulaný...po pár hodinách už se přestala tolik bát. Už jsme se pomalu připravovali, že ji dáme k Vánocům rodičům...ale dopadlo to celé úplně jinak...

Píp...Blacky měla čip! Majitele jsme našly během chvilky...co jsme,ale nevěděly (jen tušily) panička jí před pár dny zemřela a harájící Blacky (která má utíkání z domova poměrně v krvi...) utekla před 2 dny za nějakým pejskem...snad nebude maminkou, jen tak jsme prohodily mezi dveřmi.... Páníček byl doma a zapíjel smutek po své zemřelé ženě...
Chvíli jsme u něj pobyly, abychom se ujistily, že Blacky bude v pořádku, a jestli paníček bude schopný se o ní náležitě postarat...Dosavadní péče tomu totiž neodpovídala ani za mák, a tak jsme logicky měly o naší už rodinnou kamarádku strach...

Nakonec jsme usoudily, že by to mohlo dopadnout dobře, a že by Blacky mohla páníčkovi, alespoň trochu pomoci v této těžké životní situaci...

Panička domluvila, že se občas na Blacky půjdeme podívat, zatím ale počkáme až přestane hárat... To bych asi nerozdýchal...mám ji fakt moc rád..

Určitě dáme brzy vědět jak na tom Blacky a její paníček jsou... A jistě připojíme fotky z návštěvy...




 


TOPlist
aktualizováno: 24.08.2016 19:16:16